Co dělat pro to, aby celá Rodina byla spokojená

Drobnosti jsou mnohdy schopné předejít budoucímu velkému trápení. Organizace Nevypusť duši nabízí hned několik rad, jak se stavět ke komunikaci v rodině:

• Uznávejte emoce: „Je normální, že v této situaci cítíte smutek (hněv, strach, nejistotu…).“
• Nabídněte pomoc: „Potřebuješ pomoc, nebo to zkusíš zvládnout sám/a? Co pro tebe můžu udělat?“
• Důvěřujte: „Věřím ti. Není to tvoje vina, že se trápíš.“
• Pracujte s chybou: „Dělat chyby je přirozené, dělám je taky. Co na tom pro tebe bylo nejtěžší? Víš, jak to můžeš udělat příště?“
• Podporujte ve sdílení: „Nezůstávej na to sám/a. Pokud o tom nechceš mluvit se mnou, můžeš o tom říct někomu dalšímu, nebo zavolat na Linku bezpečí 116 111, kde tě vyslechnou.“

Vytvářejte prostor pro emoce
Emoce nepotlačujte a nezakazujte. Hledejte společně způsoby, jak je přijatelnou formou odžít. Pojmenovávejte je a veďte dítě k rozeznávání emocí u sebe i u druhých.

Hledejte, co pomáhá zvládat těžké situace
Pomozte dítěti zmapovat uklidňující aktivity a místa, kde se cítí bezpečně. Vytvořte prostor, kde může mít soukromí a klid. Najděte si pravidelně čas na povídání o starostech.

Pomáhejte dítěti budovat sebedůvěru
Zapojte dítě do plánování odměn a úspěch oslavte. Vyhněte se srovnávání s ostatními. Rozvíjete jeho silné stránky, ale nezapomínejte na čas pro odpočinek.

Vytvořte si společný čas
Dětem se někdy lépe mluví při společných aktivitách, když na ně není mířena přímá pozornost. Zkuste naplánovat nějaký společný výlet nebo procházku.

Děti jsou citlivé
Často intenzivně vnímají, jestli se doopravdy věnujete jim nebo například obrazovce mobilního telefonu. Čas na rozhovor by jim měl patřit se vším všudy.

Ticho nemusí být špatně
Děti se někdy hodně chtějí svěřit, ale můžou z toho mít strach. Snaží se nás chránit, mají nás rády a nechtějí, abychom si o ně dělali starosti. Dejme jim prostor.